Proč jsou jezevčíci nejhorší plemeno: Jaké jsou problémy s jezevčíkem?

Proč jsou jezevčíci nejhorší plemeno

Jezevčíci, známí také jako psi typu wiener, jsou sice malého vzrůstu, ale jsou proslulí svou náročnou povahou a chováním. I přes jejich roztomilý a roztomilý vzhled může být vlastnictví jezevčíka pro mnoho majitelů psů náročnou zkušeností. V tomto článku se budeme zabývat různými důvody, proč jsou jezevčíci často považováni za nejhorší plemeno, které je třeba vlastnit.

Obsah

Jedním z hlavních problémů při vlastnictví jezevčíka je jeho tvrdohlavá a nezávislá povaha. Tito psi mají silnou vůli a často nereagují na povely. Jsou pověstní svou tvrdohlavostí, což může z výcviku jezevčíka učinit obtížný a frustrující úkol. Majitelé se často potýkají s problémy při zavádění autority a kontroly nad jezevčíky, což vede k problémům s chováním a neposlušností.

Další výzvou, se kterou se majitelé jezevčíků potýkají, je jejich vysoká hladina energie a potřeba neustálé stimulace. Navzdory své malé velikosti jsou jezevčíci velmi aktivní psi, kteří vyžadují pravidelný pohyb a duševní stimulaci. Bez správného pohybu a duševní stimulace se jezevčíci mohou nudit a chovat destruktivně, například nadměrně štěkat, kopat a žvýkat. To může být problém pro majitele, kteří nejsou schopni poskytnout svým jezevčíkům potřebné množství pohybu a duševní stimulace.

V neposlední řadě jsou jezevčíci náchylní k různým zdravotním problémům, které mohou být pro majitele značnou zátěží. Jezevčíci mají dlouhou páteř a krátké nohy, což je vystavuje riziku problémů s páteří, jako je například onemocnění meziobratlových plotének. Kromě toho jsou jezevčíci náchylní k obezitě, zubním problémům a různým genetickým poruchám. Vysoké náklady na veterinární péči a možnost přetrvávajících zdravotních problémů mohou z vlastnictví jezevčíka učinit finanční zátěž.

Celkově lze říci, že jezevčíci sice mají své rozkošné vlastnosti, ale problémy spojené s vlastnictvím tohoto plemene často převažují nad výhodami. Od jejich tvrdohlavé a nezávislé povahy až po vysokou hladinu energie a možné zdravotní problémy mohou být jezevčíci nároční i pro ty nejzkušenější majitele psů. Pro potenciální majitele jezevčíků je zásadní, aby tyto problémy pečlivě zvážili, než si jednoho z těchto rozkošných, ale náročných psů pořídí domů.

Proč jsou jezevčíci nejhorší plemeno:

Ačkoli se mnoha lidem jezevčíci mohou zdát roztomilí a roztomilí, existuje několik důvodů, proč je lze považovat za nejhorší plemeno. Vlastnictví jezevčíků může představovat řadu problémů, od jejich tvrdohlavé povahy až po zdravotní problémy.

1. Náchylnost k problémům se zády:

Jezevčíci mají dlouhý hřbet a krátké nohy, což je činí náchylnými k problémům s páteří, jako je například onemocnění meziobratlových plotének. To může vést k ochrnutí a vyžadovat nákladné operace nebo celoživotní lékařskou péči.

2. Tvrdohlaví a nezávislí:

Jezevčíci mají pověst tvrdohlavých a nezávislých psů, což může ztěžovat výcvik a poslušnost. Často mají vlastní hlavu a mohou ignorovat povely nebo odmítat spolupracovat.

3. Vysoké nároky na pohyb:

Navzdory své malé velikosti mají jezevčíci vysoké nároky na pohyb. Mají spoustu energie a vyžadují každodenní procházky a hry, aby byli fyzicky i psychicky stimulováni. Nedodržování jejich požadavků na pohyb může mít za následek problémy s chováním.

4. Náchylnost k separační úzkosti:

Jezevčíci jsou známí svou silnou vazbou na své majitele, a pokud zůstanou delší dobu sami, může se u nich vyvinout separační úzkost. To může vést k destruktivnímu chování, jako je nadměrné štěkání, žvýkání nábytku nebo znečišťování domu.

5. Obtížně se vychovávají:

Výchova jezevčíka může být náročná. Jejich svéhlavá povaha a malá velikost močového měchýře jim ztěžují zadržování moči po delší dobu. To může mít za následek nehody v domě i při důsledném výcviku.

6. Náchylnost k obezitě:

Jezevčíci mají tendenci snadno přibírat na váze, zejména pokud jsou krmeni stravou s vysokým obsahem kalorií. Tím se vystavují vyššímu riziku obezity a s ní spojených zdravotních problémů, jako je cukrovka, problémy s klouby a srdeční choroby.

7. Mohou být agresivní:

Někteří jezevčíci mohou vykazovat agresivní chování, zejména vůči cizím lidem nebo jiným zvířatům. To může ztěžovat jejich seznamování s novými lidmi nebo domácími zvířaty a může vyžadovat další výcvik a socializaci.

Celkově lze říci, že jezevčíci jsou sice roztomilí a okouzlující, ale mají svůj podíl na problémech, které z nich pro mnoho lidí dělají méně než ideální plemeno. Než začnete uvažovat o pořízení jezevčíka do svého domova, je důležité toto plemeno důkladně prozkoumat a porozumět mu.

Objevování problémů spojených s vlastnictvím jezevčíka

Mít jezevčíka může být obohacující zkušenost, ale také to s sebou nese svůj díl problémů.

Jednou z hlavních výzev při vlastnictví jezevčíka je jeho tvrdohlavost. Tito psi jsou známí svou nezávislou povahou a dokážou být velmi odhodlaní, když jde o to, aby dosáhli toho, co chtějí. Výcvik jezevčíka se tak může stát frustrujícím procesem, protože se může bránit plnění povelů nebo může být obtížné ho vychovat.

*Jezevčíci jsou také náchylní k různým zdravotním problémům.

Jedním z nejčastějších zdravotních problémů jezevčíků je náchylnost k problémům se zády. Vzhledem k dlouhé páteři a krátkým nohám je u jezevčíků vyšší riziko vzniku onemocnění meziobratlových plotének. To může vést až k ochrnutí, pokud není správně léčeno. Kromě toho jsou jezevčíci náchylní k obezitě, zubním problémům a některým genetickým onemocněním.

Jezevčíci jsou proslulí svým štěkáním.

Tito malí psi mají silný instinkt upozornit své majitele na jakékoli potenciální nebezpečí nebo vetřelce, což může vést k nadměrnému štěkání. To může být problém pro majitele, kteří žijí v bytech nebo v těsném sousedství, protože neustálý štěkot může rušit sousedy a potenciálně vést ke konfliktům.

*Jezevčíci vyžadují hodně pohybu a duševní stimulace.

Navzdory své malé velikosti mají jezevčíci spoustu energie a potřebují pravidelný pohyb, aby byli zdraví a šťastní. Nedostatek pohybu může vést k problémům s chováním, včetně nadměrného štěkání, kopání a destruktivity. Kromě fyzického pohybu potřebují jezevčíci také mentální stimulaci, aby se nenudili.

Závěrem lze říci, že vlastnictví jezevčíka s sebou přináší řadu problémů. Budoucí majitelé by si měli být vědomi odpovědnosti a závazků, které s sebou vlastnictví tohoto plemene přináší, od jejich tvrdohlavé povahy až po možné zdravotní problémy a nadměrné štěkání. Při správném výcviku, péči a pozornosti však lze tyto problémy zvládnout a radostná a láskyplná povaha jezevčíků může vyniknout.

Přečtěte si také: Doba zotavení psa po kousnutí chřestýšem: co očekávat

Nepředvídatelná povaha

Jezevčíci jsou proslulí svou nepředvídatelnou povahou, která může být pro jejich majitele výzvou. Navzdory svému roztomilému vzhledu mohou být tito psi poměrně tvrdohlaví a nezávislí, což z výcviku činí obtížný úkol. Jejich temperament je ovlivněn různými faktory, včetně genetiky a rané socializace.

Jedním z hlavních problémů při vlastnictví jezevčíků je jejich sklon k agresivitě vůči ostatním psům a dokonce i lidem. Tato agresivita se může projevovat různými způsoby, například vrčením, odsekáváním nebo kousáním. Je důležité, aby majitelé jezevčíků byli ostražití a zajistili jim správný výcvik a socializaci již od útlého věku, aby předešli jakémukoli agresivnímu chování.

Přečtěte si také: Jména psů, která znamenají přeživší nebo bojovník Najděte ideální jméno pro svého silného a odolného psího společníka

Kromě agresivity jsou jezevčíci známí také svým vysokým kořistnickým pudem. To znamená, že mají přirozený instinkt pronásledovat a lovit malá zvířata, jako jsou veverky nebo králíci. Pokud nejsou jezevčíci správně vycvičeni a pod dohledem, mohou se při pronásledování kořisti projevovat nadměrným štěkáním, kopáním, a dokonce i útěkem.

Dalším aspektem jejich nepředvídatelného temperamentu je sklon k ostražitosti vůči cizím lidem. Jezevčíci mohou být vůči neznámým lidem značně ochranářští a podezřívaví, což může vést k teritoriálnímu chování a nadměrnému štěkání. To může být problém při seznamování s novými lidmi v domácnosti nebo při vodění jezevčíka na veřejná místa.

Kromě toho mají jezevčíci silný smysl pro nezávislost, což může ztěžovat jejich výcvik. Na rozdíl od některých jiných plemen nemají jezevčíci přirozený sklon vyhovět svým majitelům. Často mají svůj vlastní program a mohou ignorovat povely nebo se bránit výcvikovým snahám. Pro úspěšný výcvik jezevčíka je nezbytná důslednost, trpělivost a techniky pozitivního posilování.

Závěrem lze říci, že nepředvídatelný temperament jezevčíků může pro jejich majitele představovat řadu výzev. Od agresivity a vysoké kořistnické touhy až po ostražitost vůči cizím lidem a nezávislost, tito psi vyžadují oddaný výcvik a socializaci, aby se zajistilo dobré chování domácího mazlíčka. Při správném vedení a přístupu však mohou být jezevčíci milujícími a věrnými společníky.

Tvrdohlavé chování

Jezevčíci jsou známí svou tvrdohlavou povahou. Toto plemeno má silnou vůli a nezávislou povahu, což může být náročné na výcvik a ovládání.

Jednou z hlavních vlastností jezevčíků je jejich tendence ignorovat povely nebo odmítat plnit pokyny. Mají vlastní hlavu a často se snaží dělat věci po svém.

Toto tvrdohlavé chování se může projevovat různými způsoby. Jezevčíci mohou například odmítat přijít na zavolání nebo ignorovat základní povely poslušnosti, jako je sedni nebo zůstaň. Mohou také projevovat silnou touhu honit malá zvířata nebo nadměrně štěkat.

Výcvik jezevčíka vyžaduje trpělivost, důslednost a pevný, ale jemný přístup. Je důležité stanovit jasné hranice a pravidla již od útlého věku a důsledně je prosazovat. K motivaci jezevčíka poslouchat povely a učit se novému chování mohou být účinné i techniky pozitivního posilování.

Další výzvou při vlastnictví jezevčíka je jeho vytrvalost. Jakmile se pro něco rozhodnou, mohou za tím neúnavně jít. Tato vytrvalost může ztěžovat přesměrování jejich pozornosti nebo odbourání špatných návyků.

Celkově jezevčíci vyžadují oddaného a trpělivého majitele, který je ochoten investovat čas a úsilí do jejich výcviku. Jejich tvrdohlavé chování sice může představovat výzvu, ale lze ho také považovat za odraz jejich silné osobnosti a nezávislé povahy.

Uvažujete-li o pořízení jezevčíka do své rodiny, je důležité být připraven na možné problémy, které s sebou přináší jejich tvrdohlavé chování. Se správným přístupem a výcvikovými technikami však můžete tyto problémy překonat a mít s jezevčíkem obohacující vztah.

Náchylnost k problémům se zády

Jezevčíci jsou proslulí svým dlouhým, nízkým tělem, kvůli kterému mohou být bohužel náchylní k problémům se zády. Toto plemeno je náchylné k problémům s páteří, jako je například onemocnění meziobratlových plotének (IVDD). IVDD vzniká degenerací nebo hernií plotének mezi obratli páteře, což vede k bolesti, poškození nervů a v závažných případech i k ochrnutí.

Podlouhlý tvar těla jezevčíka představuje pro jeho páteř zvýšenou zátěž, takže je náchylnější k problémům s páteří. K tomuto problému přispívají i jejich krátké nohy, které při chůzi, skákání a běhu páteř ještě více zatěžují.

Náchylnost tohoto plemene k problémům se zády znamená, že majitelé musí přijmout zvláštní opatření na ochranu páteře svých jezevčíků. Činnosti, jako je skákání na vyvýšené plochy a z nich, drsné hry s většími psy a dokonce i chůze po schodech, mohou nadměrně zatěžovat jejich záda.

Kromě toho by majitelé měli dbát na váhu svých jezevčíků, protože obezita může problémy se zády ještě zhoršit. Udržování zdravé hmotnosti prostřednictvím správné stravy a pravidelného pohybu je zásadní pro prevenci dalšího zatěžování páteře.

I když se problémy s páteří nevyvinou u všech jezevčíků, je důležité, aby si potenciální majitelé byli vědomi náchylnosti tohoto plemene. Pravidelné veterinární prohlídky a všímavost k jakýmkoli příznakům bolesti nebo nepohodlí mohou pomoci včas zachytit a léčit problémy se zády.

Jezevčíci jsou sice rozkošné a milující plemeno, ale jejich náchylnost k problémům se zády je významným problémem, který by měli potenciální majitelé zvážit, než si jednoho z nich přivedou domů.

Neustálý štěkot

Jedním z nejnáročnějších aspektů vlastnictví jezevčíka je jeho neustálé štěkání. Jezevčíci jsou známí jako hlasití psi a jejich štěkot může být často nadměrný, což vede k obtěžování a frustraci majitelů i jejich okolí.

Štěkání kvůli pozornosti: Jezevčíci silně touží po pozornosti a často štěkají, aby ji získali. Ať už chtějí, aby je někdo pohladil, hrál si s nimi nebo je prostě vzal na vědomí, jezevčíci neváhají použít svůj hlas, aby dali najevo svou přítomnost. Tato neustálá potřeba pozornosti může být pro majitele zdrcující, zejména pokud mají nabitý program nebo dávají přednost klidnějšímu a mírumilovnějšímu prostředí.

Štekání na cizí lidi: Jezevčíci jsou od přírody ochranářští a mohou být teritoriální, pokud jde o jejich domov a majitele. To často vede ke štěkání na cizí lidi nebo na jakoukoli vnímanou hrozbu, ať už je to pošťák, sousedova kočka, nebo dokonce poryv větru. Tento ochranitelský instinkt může být v určitých situacích cenný, ale také může jezevčíkům ztěžovat uklidnění a klid v jejich vlastním domově.

Štěkání z důvodu separační úzkosti: Jezevčíci jsou náchylní k rozvoji separační úzkosti, která se může projevit nadměrným štěkáním, když zůstanou sami. Tito psi si vytvářejí silné vazby na své majitele a při odloučení od nich mohou být úzkostní a stresovaní. Štěkot jim slouží jako způsob, jak se vyrovnat s úzkostí a vyjádřit své trápení, což je náročné pro majitele, kteří žijí v těsné blízkosti nebo ve čtvrti s omezením hluku.

Štěkání jako důsledek nudy: Jezevčíci jsou inteligentní a energičtí psi, kteří vyžadují duševní a fyzickou stimulaci. Když jsou nedostatečně stimulováni nebo se nudí, mohou se uchýlit k nadměrnému štěkání jako způsobu uvolnění nahromaděné energie a frustrace. To může být problematické zejména pro majitele, kteří mají málo času nebo prostředků na to, aby svým jezevčíkům poskytli potřebné duševní a fyzické cvičení.

Závěrem lze říci, že vlastnictví jezevčíka vyžaduje značnou dávku trpělivosti a pochopení vzhledem k jeho neustálým štěkacím sklonům. Řešení hlavních příčin jejich štěkání, jako je poskytování dostatečné pozornosti, socializace a duševní stimulace, může pomoci tento problém zmírnit. Potenciální majitelé by však měli pečlivě zvážit, zda jsou ochotni a schopni zvládnout problémy spojené s plemenem, které má sklony k neustálému štěkání.*

ČASTO KLADENÉ OTÁZKY:

Proč jsou jezevčíci považováni za nejhorší plemeno?

I když někteří lidé mohou jezevčíky považovat za nejhorší plemeno, záleží nakonec na individuálních preferencích a životním stylu. Jezevčíci mají některé jedinečné problémy, které z nich mohou pro některé lidi dělat obtížné plemeno.

Jaké jsou problémy spojené s vlastnictvím jezevčíka?

Vlastnictví jezevčíka s sebou nese řadu výzev. Kvůli dlouhému tělu a krátkým nohám jsou náchylní k problémům se zády, které často vyžadují zvláštní péči a lékařskou péči. Kromě toho mají jezevčíci silný kořistnický pud, a pokud nejsou správně vycvičeni a socializováni, mohou mít sklon k nadměrnému štěkání a kopání.

Jsou jezevčíci vhodní do rodiny?

Jezevčíci mohou být vhodní pro rodiny, ale je důležité zvážit jejich temperament a potřeby vaší rodiny, než si je pořídíte. Mohou být tvrdohlaví a nezávislí, což může činit jejich výcvik náročnějším. Kromě toho mohou být kvůli své malé velikosti a křehkým zádům méně vhodní pro rodiny s malými dětmi, které by je mohly nechtěně zranit.

Mohou jezevčíci vycházet s jinými domácími zvířaty?

Jezevčíci mohou vycházet s jinými domácími zvířaty, ale do značné míry to závisí na jejich individuální osobnosti a výchově. Správná socializace od útlého věku jim může pomoci naučit se komunikovat s jinými zvířaty. Někteří jezevčíci však mohou mít silný kořistnický pud a nemusí být vhodní do domácností s menšími domácími zvířaty, jako jsou králíci nebo křečci.

Vyžadují jezevčíci hodně pohybu?

I když jezevčíci nevyžadují tolik pohybu jako některá větší plemena, přesto potřebují pravidelnou fyzickou aktivitu, aby zůstali zdraví a zabránili přibývání na váze. Pro jejich fyzickou i psychickou pohodu jsou důležité každodenní procházky a hry. Je však důležité vyhnout se jejich nadměrnému cvičení kvůli jejich problémům se zády. Mírný pohyb, jako jsou krátké procházky nebo hry v interiéru, je pro jezevčíky obvykle dostačující.

Existují nějaké specifické zdravotní problémy jezevčíků?

Ano, jezevčíci jsou náchylní k určitým zdravotním problémům. Jejich dlouhé tělo a krátké nohy je vystavují vyššímu riziku problémů se zády, jako je například onemocnění meziobratlových plotének. Mohou být také náchylní k obezitě, zubním problémům a některým genetickým onemocněním. Pravidelné veterinární prohlídky a zdravá strava mohou pomoci tyto potenciální zdravotní problémy zvládnout.

Lze jezevčíky snadno vycvičit?

Jezevčíci mohou být tvrdohlaví a nezávislí, což může výcvik ztěžovat. U tohoto plemene se často doporučují důsledné a trpělivé metody výcviku, například pozitivní posilování. Zahájení výcviku v mladém věku a jejich socializace s ostatními psy může také pomoci v jejich celkové poslušnosti a chování.